Epilog 2/2

20. prosince 2008 v 12:38 | shameless |  Zemřít... a žít navždy
Druhá část...



Hide sledoval tančící pár a ač nechtěl, musel přemýšlet. Tolik štěstí a radosti, tolik lásky... nemohl si pomoct, aby nepocítil aspoň malý osten závisti.
"Hezké, že?" ozvalo se mu za zády. Hide se otočil a spatřil přicházejícího Jina.
"Ano, moc hezké," potvrdil a znovu se zadíval na Hisoku s Hiroyou. Co se Hiroya objevil, ti dva se od sebe neodtrhli na víc než dvacet centimetrů. Jistě, toto byla Hisokova oslava, zasloužil si dostat takový dárek.
Hide se otočil k Jinovi. "Věděl jsi, že se tady objeví?" zeptal se, aniž by ho to příliš zajímalo.
Jin zakroutil hlavou. "Ne, nikdo z téhle místnosti to nevěděl. Což je zvláštní, nový shinigami se často zaučuje u nás. Někdo měl zřejmě potřebu udržet ho od nás co nejdéle."
Hide pokýval hlavou. Hisoka si takové překvapení zřejmě velice užívá. Těžce si povzdechl.
"A ty?" obrátil se znovu k Jinovi. "Jak se dnes bavíš? Všiml jsem si, že Watari nezkazí žádnou legraci, je ho všude plno."
Jinovi se ve tváři rozlil něžný úsměv. "Jasně, musím ho pořád hlídat, aby neprovedl nějakou hloupost. Jeho smysl pro humor nezná mezí."
Hide se pousmál. Pomalu měl téhle zdvořilostní konverzace plné zuby. Vlastně celé téhle akce. Rozhlédl se, ale nenašel to, po čem pátral.
"Hledáš Omiho?" zeptal se Jin. Hide se na něj překvapeně podíval.
"Viděl jsi ho?"
Jin zakroutil hlavou. "Ne, neviděl. Viděl jsem jen tebe, jak tady takhle umučeně sedíš, myslel jsem, že jste se pohádali nebo tak něco."
Teď se Hide zamračil. Neměl chuť se o tomhle s Jinem bavit. "Víš, asi ho půjdu najít. Nezlob se."
Jin kývl na souhlas a sledoval Hideho, jak odchází.
Hide prokličkoval mezi lidmi postávajícími v místnosti a jen tak tak unikl Tsuzukimu, který toužil zatáhnout ho do nějaké jistě zábavné hry. Z povzdálí se zadíval na skupinku, kterou se Tsuzukimu podařilo sesbírat, ale Omiho mezi nimi nezahlédl. Napadlo ho, že Omi měl zábavy plné zuby stejně jako on sám, a nejspíš se někam vypařil. Uvažoval, kde by ho měl hledat. Ministerstvo neznal a Omi mohl jít kamkoli.
Nazdařbůh vyrazil do spleti chodeb, ale brzy mu bylo jasné, že na prohledání celé budovy by mu možná nestačilo ani několik dní. A on měl neurčitý pocit, že by si měl pospíšit. Navíc byly některé dveře zamčené. Potřeboval někoho, kdo má klíče.
Když spěchal zpátky, blesklo mu hlavou, že by neměl Hisokovi kazit oslavu. Omi je přece dospělý a umí se o sebe postarat. Tedy - relativně. Tohle pomyšlení Hideho moc neuklidnilo, a tak se dál etickými problémy nezabýval.
Zpátky na oslavě si uvědomil, že od zde přítomných nějakou moc velkou pomoc čekat nemůže. Hiroya a Hisoka nevnímali svoje okolí, Tsuzuki by se ztratil i ve slepé uličce a Niwa by ho pak musel hledat, Watari by akorát všechno vyhodil do vzduchu… Zbýval Jin. Hide si povzdechl a namířil si to k němu.
"Jine, potřebuju pomoc," začal rovnou. Pořád mu bylo proti srsti to rozebírat, ale neměl jinou možnost. "Mám strach o Omiho."
Jin pozorně poslouchal a když mu Hide vylíčil svoje obavy, na chvíli se zamyslel. "Víš, podle mě by bylo lepší, kdybychom ho hledali všichni. Nikdo z nás nemá přístup do všech částí ministerstva, ale dohromady bychom mohli projít aspoň ta nejpravděpodobnější místa." Hide musel, ač nerad, uznat, že má Jin pravdu, a když pak ukončili oslavu a zahájili pátrání, cítil dokonce někde docela hluboko zlomyslné uspokojení nad Hisokovým a Hiroyovým zmateným výrazem.
Shinigami se rozdělili a začali hledat Omiho. Hide jim nedokázal říct nic přesného - proč Omi zmizel ani kam by asi tak šel. V tu chvíli si uvědomil, jak málo toho o něm vlastně ví.
Nějakou dobu hledali bezvýsledně. Místností bylo mnoho a po Omim nikde ani stopy. Přesouvali se z jednoho patra do druhého, až se konečně ocitli blízko Watariho laboratoře. U jejích dveří se Watari zastavil.
"Tady být nemůže," zamumlal nepřesvědčivě. Dobře si totiž pamatoval, že nezamkl. Proč by také měl, když se sem každý kromě Jina bál chodit. Tedy každý, kdo to tu znal…
Jeho váhání si všimli ostatní, kteří prohledávali zbytek chodby, a tak je měl brzy všechny za zády. Nezbývalo, než otevřít.
V místnosti byla tma, narušená jen světlem skomírající svíčky. V jejím mihotavém plamínku rozeznaly bystré oči obrys postavy. Omi seděl na židli, hlavu položenou na hřbetech rukou opřených o hranu stolu. Zřejmě hluboce spal, protože se po jejich příchodu ani nepohnul.
První se dopředu pochopitelně hrnul Hide. Zatímco Jin hledal vypínač, Hide si to namířil přímo k Omimu. "Ty pitomče," zasupěl, "vstávej! Víš, co jsme se tě všichni nahledali?" Vzal Omiho za rameno a zatřásl s ním, aby ho probudil. A v tu chvíli si uvědomil, že něco není v pořádku.
Hisoka se u dveří rozklepal. Jasně vnímal, že tam, kde by se mělo nacházet cizí vědomí, je jen prázdná díra. A moc dobře věděl, co to znamená. Omi nespal; byl mrtvý.
Místnost zalilo světlo a Hide sebou cukl, jako kdyby ho uštkl had. Pustil Omiho rameno - vlastně ne, rameno Omiho těla - a nevěřícně se zadíval na scénu před sebou. Na zemi zacinkalo sklo, jak ze stolu spadl malý skleněný flakonek.
Hide byl v šoku. Nenapadlo by ho, že se Omi pokusí zabít. Věděl, jak moc si bude vyčítat, že si toho nevšiml. Stejně jako si nevšímal jiných věcí… Zrak mu padl na list papíru pečlivě položený na kraj stolu. Automaticky se pro něj natáhl a jeho oči pročítaly jednotlivé řádky.
Jak dopis pokračoval, Hide se začal ušklíbat, až se nakonec tiše rozesmál. Uvědomoval si nádech hysterie ve svém hlase, ale bylo mu to jedno. "Loučení… omluvy… vysvětlování… Omi, na co si to vlastně hraješ?!" obracel se vztekle k bezvládnému tělu. Ke konci už téměř křičel a jen stěží držel na uzdě svou touhu do něčeho praštit. Všichni ostatní mlčeli a nechali ho se vyvztekat. Teprve Niwa, který Hideho znal až příliš dobře, přítelovo řádění zastavil.
"Hide," řekl pečlivě neutrálním hlasem, "tohle nepomůže." Neuhnul, když se po něm hacker ohnal, a možná právě to Hideho přivedlo k rozumu.
Podíval se na svou ruku, prsty sevřené v pěst mu připadaly podivně cizí. Silou vůle sevření uvolnil a pak věnoval Niwovi mdlý úsměv.
"Máš pravdu," pronesl tiše. Na tři vteřiny spočinul pohledem na Omiho těle a poté pomalu odkráčel.
Nikdo se netvářil udiveně. Atmosféra v místnosti jako by naznačovala, že se tohle mělo stát. Že to bylo předurčeno.
"Žij v pokoji, Nakajimo Hideaki," zašeptal někdo. Všichni skoro ucítili, jak se po té větě napětí mezi nimi uvolnilo. Tsuzuki udělal krok vpřed a sklonil se nad Omim.
"Běžte..." řekl dostatečně nahlas, aby to ostatní přijali jako rozkaz. Odešli všichni až na něj a Watariho. Tsu neřekl ani slovo, věděl, že se Watari už tak necítí nejlépe. Podržel Omiho tělo pod rameny a během vteřiny byl pryč.
Watari zdrceně usedl na židli a zadíval se na pracovní stůl. "Tak abych s tím pokusem začal zase od začátku," zamumlal si tiše a zapálil kahan.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sia Sia | E-mail | 21. prosince 2008 v 8:08 | Reagovat

(Sedla jsem si k tomu hned po návratu - spánek počká XD, naopak mám nějak moc energie XD...) Takže... Zapůsobilo to :-), mělas pravdu, tohle bych nečekala XD... Nevim, jestli jsem ráda, že jsem si to přečetla nebo ne, ale určitě z toho mám teď tak nějak ucelenější dojem... Navíc je nad čím přemýšlet XD, tudíž za epilog děkuji :-)!

2 ...Sax...(...S...) ...Sax...(...S...) | Web | 23. prosince 2008 v 23:34 | Reagovat

Já to sice ještě nečetla, nechám si to až po vánocích - nestíhám... O.o

Jen jsem vám chtěla popřát krásné Vánoce a pohodový Nový rok ^_~

(až si to přečtu, ještě se tu ukážu...)

3 warrion warrion | 25. prosince 2008 v 12:17 | Reagovat

Sio, to jsem ráda :) fakt jsem byla zvědavá, jak to vezmeš

4 ...Sax... ...Sax... | Web | 31. prosince 2008 v 2:05 | Reagovat

Heh... Mno, co k tomu říct, překvapilo mě to. Zajímavý epilog, to se musí nechat... ^_^

5 Yukii Yukii | 4. ledna 2009 v 15:21 | Reagovat

super povídka, ale chtělo by to pokráčko!!!už se mocinečččky těšííííííííííííííííííííííííííííííííííím!!!!!!!!!-teda dofám, že mám na co!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

6 warrion warrion | Web | 4. ledna 2009 v 21:46 | Reagovat

noo... jak to říct... tohle je konec XD dál už to nepokračuje XD

7 akyra akyra | 22. ledna 2009 v 16:59 | Reagovat

ta povídka se mi moc líbila chtěla jsem se zeptat jestli tu budou ještě nějaké

8 warrion warrion | Web | 27. ledna 2009 v 10:29 | Reagovat

akyra: to nevím, asi spíš ne, s All se teď moc nepotkáváme

9 Allishka Allishka | 27. ledna 2009 v 23:22 | Reagovat

Uvidíme za pár měsíců, až bude mít warr po matuře... jak to pak bude s časem :-)

10 Kitsune-chááán xD Kitsune-chááán xD | Web | 3. března 2009 v 15:29 | Reagovat

krása a máš moc pěknej blog :)

11 urzu7 urzu7 | Web | 19. května 2009 v 12:36 | Reagovat

uplně sem  na to zapomněl sito dočist  dokonalý zakončeni vybornýho cyklu

12 Nothing Nothing | Web | 28. června 2009 v 13:20 | Reagovat

ahoj..chcem sa spýtat či by si sa neprihlásila do sútaže o naj yaoi poviedku...perfektne píšeš..sorry za reklamu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama