8. kapitola - Sblížení

17. června 2008 v 18:15 | shameless |  Zemřít... a žít navždy
A je to tady! Jde se sbližovat :)
Další kapitolu čekejte až někdy někdy, neb warrion zítra odjíždí na soutěž a vrátí se někdy 27. června. Tak zatím ;)

Na akademii se sneslo večerní ticho. Tsuzuki ležel na posteli s utrápeným výrazem. Opět stáli proti Murakimu. A pokud jde Muraki zase po mně… tak za ty únosy a vraždy vlastně můžu já, pomyslel si shinigami smutně. Uvědomoval si, že to není pravda, ale přesto ho pocit viny neopouštěl. V takových chvílích ho obvykle podpořil Tatsumi nebo Watari, ale ani jeden z nich tu teď nebyl. Tsuzuki si povzdechl. Od Hisoky se pomoci nedočkám. Možná… Vybavila se mu Kingova bezstarostná tvář. Ještě chvíli ležel a přemýšlel, ale pak se rozhodl. Zajde si popovídat s Niwou. Ještě není tak pozdě, aby už spal… a tímhle možná taky nepohrdne, pomyslel si Tsu, když z nočního stolku vyndaval láhev. Co by to bylo za rozhovor bez sklenky dobrého vína?
Tsuzukiho kroky zněly chodbou. Ztichly, když se zastavil před jedněmi z dveří a nerozhodně zaklepal. Otevřel mu King, který se zatvářil překvapeně, když uviděl svého návštěvníka. "Tsuzuki?"
"Myslel jsem, že bychom si mohli trochu… promluvit," sklopil oči Tsu. "Říkal jsem si, že bys mohl chtít vědět víc o Murakim… a tak…"
Niwa se na něj díval stále překvapeně, ale pak se usmál. "To je dobrý nápad. Pořádně jsme spolu nemluvili, co se známe. Pojď dál…"
Tsuzuki vstoupil a rozhlédl se. Pokoj vypadal podobně jako ten jeho. Nábytku tam bylo poskrovnu. Zhodnotil situaci a rozpačitě se na Niwu podíval.
"Asi se budeme muset usadit sem," ukázal na Kingovu postel. Nebyla příliš velká, akorát pro jednoho člověka. "Pokud tedy nechceš sedět na zemi..."
"Myslím, že se vejdem. Na zemi nebude moc pohodlně."
Tsuzuki pokrčil rameny a posadil se vedle Kinga. Ten se mu zadíval na ruku, ve které držel láhev vína. Tsuzuki se usmál.
"Přece tu nebudeme na sucho. Máš nějaké skleničky?"
Niwa se zasmál.
"To bohužel nemám. Asi to budeme muset zvládnout bez nich."
O půl hodiny později vládlo v pokoji zadumané ticho. Tsuzuki vyložil Niwovi všechno o Murakim - jak vypadá, jak zabil Hisoku, při jakých příležitostech se s ním setkali a proč jde po něm, po Tsuzukim. "Zabil už tolik lidí jen proto, aby mě k sobě nalákal…" dostal se Tsuzuki k myšlence, která ho trápila. Znovu se napil z už z větší části prázdné lahve. "Možná bych s ním měl prostě odejít… bylo by to lepší. Ale moje sobeckost mi nedovoluje to udělat…"
"Není to tvoje chyba," přerušil ho Niwa. "A chtít prostě žít svůj vlastní život není sobeckost. Nemusíš se obětovat pro ostatní. My víme, že bys to udělal, a to nám stačí," snažil se kolegu povzbudit.
"Ale," obrátil k němu Tsuzuki utrápený pohled, "zabil i tebe. Jak se na mě vůbec můžeš podívat? Je to moje vina."
"Nezabil jsi mě ty, ale Muraki. Ať už nožem nebo nějakou kletbou… byl to on, ne ty, to si pamatuj. A proč bych se na tebe neměl dívat? Dívá se na tebe hezky," usmál se King, posilněný alkoholem.
Tsuzuki se mu překvapeně podíval do očí. Poslední Kingova věta způsobila, že pocítil něco podivného... přesto ho více upoutala jiná věc.
"Nožem nebo kletbou..." mumlal si pro sebe tiše. "To je pravda. Nevíme, jak tě zabil. Měl bych se na tebe podívat, tedy... pokud ti to nevadí. Myslím na tvá záda. Zkontrolovat, jestli..."
Niwa se ušklíbl a už si začal rozepínat košili. Tsuzuki se začervenal a sledoval, jak Niwovy prsty neobratně zápasí s knoflíčky. Poté jeho košile bez varování sklouzla dolů. Tsuzuki sjížděl pohledem jeho tělo, načež těžce polkl.
"No tak se otoč. Podívám se na to."
Přisunul se na posteli blíže a pohodlně se usadil za Kingova záda. Sledoval, jak se mu nepatrně zvedají ramena, jak se pod jeho jemnou kůží rýsují svaly... pomalu vydechl a užasle zpozoroval, že Kingovi vstaly chloupky na zádech, když se jich dotkl jeho dech. Zavrtěl se a zvedl ruce.
"Uvolni se, nebude to nepříjemné, tedy aspoň doufám." Své ruce téměř položil na Niwova záda, zbývalo jen pár milimetrů, aby se ho opravdu dotkl. Začal se soustředit, aby jeho kůže začala vysílat mírné záchvěvy energie, která se v něm hromadila vždy, když se chystal využívat magii. Teď pocítil jemné vibrace, které se očividně dotýkaly i Kinga, jenž se začal chvět. Přejížděl rukama nad celou plochou zad a ramen, nic se však nedělo.
Po nějaké chvíli se Tsuzuki ozval: "Zřejmě tam nic není." Přesto se neměl k tomu, aby své počínání ukončil. King nějakou dobu neodpovídal.
"Jsi si jistý?" zašeptal nakonec. "Třeba se ještě objeví."
"Je to možné," přitakal Tsuzuki. "I když..."
"Pšššt," umlčel ho King. "Přece jen si myslím, že bys to měl ještě chvíli zkoušet."
Tsuzuki přikývl, i když ho Niwa nemohl vidět. Soustředil se, aby vysílal více a více tepla do svých rukou, když vtom si najednou uvědomil, že někam zmizel prostor, který dělil jeho ruce a Kingova záda. Dlaněmi přejížděl po hladké kůži muže před sebou a vystrašeně vzpomínal, jak k tomu vůbec došlo. Zarazil se a stáhl své ruce k sobě. Niwa zklamaně zamručel a otočil se, v očích podivný lesk.
"Proč jsi přestal?" zamumlal přiopile.
Tsuzuki se zatvářil zmateně. "Nic tam není, žádná..."
King se přetočil celý, takže teď klečel naproti Tsuzukimu. Ten měl pocit, jako by se k němu blížila dravá šelma.
"Možná, že je jinde," zašeptal Niwa. "Třeba..." uchopil Tsuzukiho ruku a položil si ji na hrudník, "tady..."
Tsuzuki měl pocit, jako by se mu pod žebry nafukoval balónek, cítil tlak tam, a taky... Přejel bříšky prstů po Niwově bradavce a už ani nepomyslel na nějakou magickou energii.
"Asi to bude chtít... kompletnější... prohlídku," pronesl šeptem. Sjel dlaní po nahém trupu směrem dolů a zastavil se u opasku kalhot.
Niwa projevil svůj souhlas tím, že se pomalu po kolenou připlížil až k němu a vahou svého těla ho přimáčkl k posteli.
"Jestli se neobjeví po tomhle, tak pak už nikdy," řekl Tsuzuki omámeně, načež byl umlčen překvapivě měkkými a jemnými rty svého kolegy. Zasténal pod náporem opojného pocitu, který v něm vyvolal ten dotek. Zvedl ruce a objal Kinga kolem pasu. Zatoužil přitisknout se k němu kůži na kůži, a tak mezi jejich těla vsunul ruce. Niwovi to došlo, takže se nadzvedl a pomohl mu s obtížnými knoflíky. Když se k sobě přivinuli zpátky, tentokrát oba od pasu nahoru nazí, Tsuzuki už ani trochu neváhal opětovat Niwovy polibky a doteky.
"Oh, co se to s námi... sakra děje?" zamumlal, když se jejich rty od sebe na chvíli odlepily. King zvedl pohled a zadíval se mu do očí.
"To nevím... vím jen... že tě strašně chci," zašeptal vzrušeně a vsunul svou ruku pod opasek Tsuzukiho kalhot. Ten se vyděsil, když mu došlo, k čemu se schyluje. Ztuhnul a vytáhl Kingovu ruku ze svých kalhot.
"Tohle ne... to... to nejde. To nemůžeme."
King se překvapeně posadil.
"Cože? Proč bychom nemohli?"
Tsuzuki se rozhlédl, jako by uvažoval, kde se tady vůbec vzal. "Promiň, já jen... musím jít. Omlouvám se. Musím..." Zakoktal se, takže raději zmlknul, popadl svou košili a vyběhl z místnosti pryč.
* * *

Kaoru ostentativně ignoroval otevírající se dveře, přestože znamenaly jídlo a vytržení z nudy. Jeho věznitel si totiž nedokázal odpustit společný oběd se svou obětí a ať byla jejich společenská konverzace jakkoliv chladná, rozhodně byla zábavnější než koukání do zdi.
"Předpokládám, že jste se na mě již těšil," začal neznámý bez pozdravu a postavil na stolek tác s jídlem. "Dnes bych vám rád něco důležitého řekl, doufám, že nejste proti."
Kaoru se ušklíbl. "Podívám se do diáře... ne, vypadá to, že nemám nic jiného. Zřejmě budu ochoten vás vyslechnout."
"To je pro mne skutečná pocta," odvětil muž. "Ale možná byste nejdřív radši něco snědl? Musíte papat vitamíny," řekl a vzal z jednoho z talířků kousek jablka, kterým se pak pokusil Kaoru nakrmit. Ten ale uhnul.
"Najíst se a vyměnit si plínky už dokážu sám, děkuji," zavrčel a pustil se do jídla. Dělal při tom, že si nevšímá doktora, který se posadil vedle něj.
Měl už opravdu hlad, a tak se pokoušel ignorovat, jak je mu nepříjemné, že se druhý muž posadil tak blízko. Když však ucítil na ramenou pevný stisk cizích rukou a potlačil myšlenky na to, v jaké se nachází situaci, musel uznat, že touží uvolnit se a poddat se tomu doteku. Nereagoval tedy a dál se věnoval svému talíři.
"Chci, abyste věděl, Kaoru, že jste pro mě momentálně velmi důležitý," zašeptal mu po chvilce jeho věznitel do ucha. Kaoru se překvapeně otočil a zadíval se mu do očí.
"Odkud znáte moje jméno?"
"To není důležité. Prostě ho znám. Důležitá je ta druhá věc. Je v mém i vašem zájmu, abyste zůstal po fyzické stránce naprosto v pořádku. Nehodlám vám ublížit, mějte to na paměti. Potřebuji od vás jen určitou laskavost. Ale nejprve..." Doktor vzal do ruky dvě skleničky a jednu podal Kaorovi.
"Myslím, že je na čase představit se," řekl, když pozvedl sklenici k přípitku. "Jsem Kazutaka Muraki."
"Mělo by mi to něco říkat?" odvětil Kaoru přezíravě, ale v duchu byl rád, že zná jméno svého věznitele. Říkat mu pořád "ten parchant" už ho nebavilo.
"Pravděpodobně ne. Ale o to mi ani nešlo. Chci jen navodit trochu... přátelštější atmosféru, řekl bych."
"Zřejmě máte problém sehnat si přátele běžným způsobem. Musím vás zklamat. Tím, že někoho unesete, v něm příliš důvěry nevzbudíte."
Muraki se na chvíli zachmuřil a napil se ze své skleničky. Kaoru se znovu ozval.
"A co je tedy ta laskavost, o které jste mluvil?"
"Jdete přímo k věci. Dobrá tedy. Předem vás žádám, abyste se nevyděsil. Skutečně vám nehodlám ublížit. Jediné, co potřebuji, je vaše krev."
Kaoru zblednul. "Moji krev? To mě tedy uklidnilo. A jak si to tedy představujete, že mi neublížíte, když mi vezmete krev?"
Muraki se poprvé opravdu zasmál. "To je zcela jednoduché. Nevezmu vám všechnu krev. Jen malou část. Bude to stejné, jako kdybyste daroval krev nemocnici."
Kaoru si nervózně přejel rukou po loketní jamce. "Jistě. A taky stejně užitečné, viďte. Můžete mi aspoň říct, k čemu ji potřebujete?"
Muraki se zachmuřil a chvíli vypadal, že už nikdy více nepromluví. Pak se však Kaorovi podíval přímo do oči a odpověděl: "Myslím, že to vědět nepotřebujete. Alespoň prozatím ne. Teď se pořádně najezte, abyste měl dost síly."
"No, aspoň vím, proč ta péče," odfrkl si Kaoru a soustředil se na svůj talíř. Muraki mu po chvíli znovu položil ruku kolem ramen a upřeně ho pozoroval, jako kdyby nebylo na světě nic zajímavějšího než dívat se, jak se Kaoru krmí.
Když Kaoru dojedl, Muraki vstal a svým obvyklým ironickým tónem se zeptal: "Co byste řekl koupeli?"
Kaoru se na něj podezíravě zahleděl. "S vámi?"
"Pochopitelně," odpověděl Muraki. "Takovou příležitost si nenechám ujít."
"V tom případě děkuju, nechci. Ale kdybych si to rozmyslel, dám vědět."
"Taková škoda. Myslel jsem, že vám umyju záda." Muraki přistoupil blíž a chytil Kaoru za bradu. "Vážně si to nerozmyslíte? Tak nádherné tělo s zaslouží co nejlepší péči…"
Kaoru se zamračil. Muraki uhodil na jeho citlivou strunu.
"Slibuji, že se nebudu dívat… moc," zašeptal mu Muraki do ucha. Kaoru si poraženecky povzdechl. Ten parchant.
* * *

"Tak se aspoň otočte," zamumlal Kaoru s prsty zaháknutými za opasek kalhot. Už se je chystal stáhnout, když si všiml, že ho Muraki upřeně pozoruje.
"No tak, snad byste se nestyděl," pousmál se Muraki a rozepnul si plášť. Když ho shodil na zem, neváhal a zbavil se kalhot. Kaoru hleděl jako u vytržení na jeho nahé tělo a nemohl se z toho vzpamatovat.
"No tak, sundejte to," ozval se znovu Muraki, když měl pocit, že už se Kaoru dostatečně vynadíval. Ten beze slova dokončil započatý pohyb a kalhoty skončily na zemi.
Muraki k němu přistoupil a chytil ho za ruku. Kaoru ho ochotně následoval, takže se společně ponořili do příjemně horké koupele.
"Ale no tak... snad se pořád ještě nestydíte. Uvolněte se." Muraki se přesunul za Kaorova záda, opřel se o okraj vany a přitáhl ho k sobě. Kaoru ztuhnul, zčásti překvapením, zčásti tím elektrizujícím pocitem, který mu projel tělem, když se jeho zadek otřel o Murakiho klín.
"Vy jste příšerný člověk," obvinil ho Kaoru šeptem. Muraki se tiše zasmál.
"A ty jsi nádherný," zamumlal a krátce přitiskl rty na jeho rameno. Kaoru se zatřásl.
"Tak už si konečně tykáme?"
Další zasmání. "Myslím, že je načase," potvrdil Muraki a objal Kaoru kolem pasu.
Ten otočil hlavu a zadíval se mu do očí. Zamrazilo ho v zádech, když chytil Murakiho ruku a posunul si ji po břiše níž. Muraki neváhal a nechal se zavést až na to vytoužené místo.
"Zřejmě nebudeš tak stydlivý, jak jsem si myslel," konstatoval Muraki pobaveně.
"A ty zřejmě nebudeš tak příšerný... i když si tím ještě nejsem tak jistý."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Morgana Ehran Morgana Ehran | 17. června 2008 v 20:07 | Reagovat

sex forever! sex forever! sex forever!

2 loll loll | 17. června 2008 v 20:15 | Reagovat

*šklebí sa ako šialená* super, teším sa na ďalšiu kapitolu =D

3 Melodye Melodye | Web | 18. června 2008 v 11:27 | Reagovat

skvělý :)) aspoň trocha dávky sexu pro dnešek XDXD King a Tsu.. ach.. jo tak tehle pár se mi strašně líbí :) už se moc těším na další kapitolu, i když bude až za delší dobu :(

4 Dragon Dragon | 22. června 2008 v 17:49 | Reagovat

Čekáááám, nemám ráda nedokončené příběhy, proč jsem to jen začala číst??? Aspoň bych zase pro jednou měla o pár nervýků méně a nemusela bych přemýšlet jak to bude dááále!

Hodnocení: To u mě znamená že mě ten příběh opravdu chytil, takže dobrý =)

Ps: Čekáááááááááááááám.... =(

5 Allishka Allishka | 22. června 2008 v 19:50 | Reagovat

No jo, je mi líto. Já taky nedokončené příběhy nenávidím XD Momentálně jsi trefila na tu největší pauzu, co tady bude, my jinak přidáváme vcelku často (taky jsme netrpělivé:o) Teď tedy holt musíme čekat, až se warrion vrátí, pak se dočkáte těch lepších kapitol ;-)

6 Dragon Dragon | 23. června 2008 v 16:08 | Reagovat

A jak to vlastně je? To jste ten příběh úplně vymysleli, nebo už byl napsaný a vy ho jenom překládáte do češtiny, nebo ho jen z nějaké knihy přepisujete??? =/

Spíš si myslím že jste to vytvořili sami, ale nevím nevím... =///

Ps: Děkuji za zpětný komentář, málokdy se stává aby někdo reagoval na něčí komentář tentýž den =O Toho si opravdu cením =)

7 Dragon Dragon | 23. června 2008 v 16:14 | Reagovat

Jojo, tak už jsem si to zjistila, vaše nápady inspirované různými příběhy =)

Pěkný =)

Je to tak? Možná se mílím, ale co jsem tak prolistovala, tak bylo naznačováno toto.=)

8 Allishka Allishka | 23. června 2008 v 18:37 | Reagovat

Naše povídka spojuje dvě japonská anime (Yami no Matsuei a Gakuen Heaven). Jsou to dva naprosto odlišné a spolu nesouvisející příběhy, které si můžeš najít na netu... no a my jsme je v této povídce spojily, různé postavy jsme mezi sebou spárovaly (Jako kdybychom napsaly povídku, kde chodí Harry Potter s Frodo Pytlíkem XD hahaha).

Takže postavy a prostředí nejsou naše, ty jsme si vypůjčily, my vymyslely jen ten děj:o)

Jo a jsme rády, že se ti naše povídka líbí a že se o ni tak zajímáš:o) Děkuji ti za nás obě.

9 Dragon Dragon | 24. června 2008 v 23:05 | Reagovat

-Harry a Frodo jo??? ee, tak toto přirovnání se mi moc nelíbí =DDD

-Fakt drsný, vůbec neva že jste to spojili a tak, mě se to líbí, možná proto že jsem tyto anime ještě neviděla, neslyšela =DDD  a tak proto mi nevadí to propojení postav =DDD

-Není zač to já ráda =)

-A prosím tě, kolik plánujete kapitol? Nebo to ještě není dané?

Ps: doufám že nevadí otázky =DDD kdyby jo tak neodpovídej =DDD

10 Allishka Allishka | 25. června 2008 v 8:35 | Reagovat

Jo, mně se to přirovnání taky nelíbí, ale aspoň jsi to pochopila XD

Mno já si myslím, že kdybys ta anime znala a věděla, o co v nich jde, tak by se ti to propojení postav možná líbilo mnohem víc... oni každej se svou povahou jsou velice specifické osobnosti a to má na tom to kouzlo.

Myslím, že kapitoly už jsou definitivně dané, právě totiž dopisujeme (už několik týdnů, haha) poslední kapitolu, a ta je 25. Počítám, že dál už to asi nenatáhnem. I tak je to dost, ni? ;-)

Otázky mi samozřejmě nevadí, já ráda zvědavé lidi, taky jsem zvědavá XD

Tak zbývají ještě dva tři dny a dočkáte se další kapitolky, doufám, že se těšíte XD

11 Dragon Dragon | 25. června 2008 v 17:57 | Reagovat

Pětadvacet? =O Nechcete to rovnou vydat v knižní formě? =DDD  Popravdě raději čtu z knihy (nejlépe pevné desky =), z ní mě tolik nebolí oči, hezky voní a můžu ji mít kdekoliv a kdykoliv si vzpomenu =B (Sranda, vím je to nákladné a je to risk jestli by si jí někdo koupil)

V komiksové verzi by mě to taky nevadilo =B

Já se tedy těším a už jen proto že musím znát konec, ikdyž se mi nebude líbit, ale konec je konec =((( A konce nemám ráda, je to smutný, vše končí... =(

Ten psychouš doktůrek (Muraki) je drsnej =DDD By mě zajímalo jak skončí, doufám že hnusně a myslím že mu něco udělá Tsuzuky. Ale myslím že Kaoru, Murakiho bude bránit, že k němu i přes to všechno něco bude cítit =BBB

To jsou jen moje představy... =BBB ''hihihi'' Ale nejspíš to bude úplně jinak a já budu jenom čumět =DDD

12 Dragon Dragon | 25. června 2008 v 18:04 | Reagovat

Hele, a co vztah muže s ženou??? Je to u nich normální nebo jim to připadá divné, něco jako v našem světě vztah homosexuálů nebo lesbiček? (Tedy já proti tomu nic nemám spíše naopak, je to hezký =)  =B ''hihihi''

A budou tam i nějaké ženy??? Nebo je to jen mužský svět?

Sakra asi bych se měla přece jenom kouknout na Yami no Matsuei a Gakuen Heaven, potom budu o něco zase chytřejší =DDD

13 Allishka Allishka | 25. června 2008 v 21:21 | Reagovat

No jo, Yami a Gakuen jsou čistě o mužích, myslím, že baby se tam vyskytují jen ve vedlejších rolích, obvykle jako oběti (v Yami no Matsuei). V GH nejsou tuším vůbec, že? No v naší povídce baby fakt nebudou, toho se nedočkáš:o)

Mám dojem, že divné jim to nepříjde, když bude muž se ženou, akorát to tam prostě nedávají, asi už to není moc zajímavé XD XD Třeba v anime Gravitation mi zrovna mého druhého nejoblíbenějšího chlapce spárovali s holkou, bylo to pro mě trochu zklamání, ale co nadělám XD

No a na obě (i další) anime by ses kouknout měla, ale čistě jen proto, že jsou obvykle hrozně úžasné a určitě se u nich pobavíš a trochu si poslintáš u krásných týpků XD

Jo a tvoje úvahy ohledně našeho konce - v něčem máš pravdu, v něčem ne, každopádně doufám, že se ti bude líbit:o)))

14 warrion warrion | Web | 26. června 2008 v 17:31 | Reagovat

v GH jsou taky baby, ty co jim naši studentíci vlezli do šatny... XD

aneb pokud jste to nepochopili, warrion je doma XD

15 Allishka Allishka | 27. června 2008 v 21:52 | Reagovat

jupíííí, warrion je domaaa, bude další kapitolka.... kdo chce??????

16 Yumi Yumi | 28. června 2008 v 19:02 | Reagovat

Jaaaaaaaaaaaaaa chcíííííííííííííííí!!!!!!!!!! Tak chonééééém umírám napětím!!!!!!!!!!!!!!!!! :)

17 Sallssa Sallssa | 30. června 2008 v 12:41 | Reagovat

já taký :-)  užasná povídka, nemůžu se dočkat pokračováné :-)

18 Yumi Yumi | 1. července 2008 v 18:38 | Reagovat

No tak holky nenechte se prosit:-(

Tak jo no když jinak nedáte.

PROSÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍM!!!!!!!!!!!!!!!

19 Dragon Dragon | 4. července 2008 v 9:07 | Reagovat

Supééér, tak du číst =B Konečněěě =BBB

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama