3. kapitola - Nový shinigami

25. května 2008 v 0:30 | shameless |  Zemřít... a žít navždy
Třetí kapitola a posuneme se zase o kousek dál... Tentokrát víc děje a méně slashe. Omlouváme se, snad příště :) Enjoy!

Tatsumi něco naléhavě sděloval Konoemu. Jin, který stál nedaleko nich, se roztržitě probíral nějakou složkou. Už si začínal na svůj nový život docela zvykat. Snad by se mu to i líbilo, jen kdyby v hrudi neměl díru s ostrými okraji, které dřely vždy, když si vzpomněl na Hiroyu, a kdyby se tak usilovně nesnažil vyhýbat Watarimu. I když ten sám odcházel z místnosti pokaždé, když ho viděl, se svým rozpačitým výrazem, který začal Jinovi pomalu lézt na nervy.
Stál a hloubal nad svým "životem", když ho vyrušil šéfův překvapený hlas. "Cože? Další?"
Tatsumi přikývl. "Ano… přibude k nám další nový shinigami. O jeho smrti zatím nic nevíme…. Máme jen jméno. Tetsuya Niwa."
Jin se překvapeně nadechl.
Trvalo jen asi půl hodiny, než se otevřely dveře. Jin se rychle otočil, ale byl to jen Watari, který přišel na schůzku. Zasedl ke stolu a zavrtal pohled do jeho desky. Jin jen zakroutil hlavou a znovu se podíval směrem ke dveřím, načež strnul. Hleděl do tváře nervózně se tvářícího Niwy, který v Tsuzukiho doprovodu právě dorazil.
"Niwo," řekl Jin a vstal. Niwa se na něj zmateně zadíval, když se mu rozsvítilo.
"Jine!" skoro vykřikl a přiběhl k němu blíž. Jin ho uchopil za paže a měl chuť s ním zatřást.
"Co tady sakra děláš?" zeptal se rozhořčeně. "Ty nemůžeš být..."
"Mrtvý?" zatvářil se Niwa kysele. "Ale jsem." Nepříjemný úšklebek ustoupil, když se na svého známého zadíval. "Jsem rád, že tě vidím. Tedy... ne že bych byl rád, že jsi mrtvý, to ne... jen, že..."
Jin se zasmál, objal Niwu kolem ramen a sklonil se k němu, aby mohl šeptat. "Chápu, příteli. Jen klid. Nervozita tě přejde, jen co si dáš oběd tady s Tsuzukim. Pak ti dají nepříjemné myšlenky pokoj."
"Musím se omluvit, ale mám ještě nějakou práci," ozvalo se někde za nimi nepříjemně. Jin se otočil a uviděl Watariho vstávajícího od stolu. Když zachytil jeho pohled, měl pocit, že bude propálen skrz naskrz. Watari vystřelil z místnosti jako blesk. Jin se za ním ještě chvíli díval.
"Je to vědec," omluvil Watariho před Niwou. "Jak má rozdělaný nějaký pokus, nevydrží mimo laboratoř déle než deset minut."
Niwa přikývl a vyprostil se z Jinova objetí, načež byl představen ostatním.
Když se všichni navzájem seznámili, Tatsumi je vyzval, aby se posadili, a sám se ujal slova. "To, že k nám přibyl nový shinigami tak brzy po Jinovi, je přinejmenším podivné. Navíc se Jin s Niwou znají… což znamená, že jejich smrt má možná nějakou souvislost. Vím, že není moc taktní se vyptávat, ale pamatujete si svého vraha?" zeptal se.
"Já bohužel ne," řekl Jin. "Stál za mnou."
"Ani já ne, i když mám neodbytný pocit, že bych měl," zachmuřil se Niwa.
"Zvláštní," řekl Tatsumi. "Vypadá to, že si dává pozor, aby ho jeho oběti neviděly. Myslím, že můžeme předpokládat, že je to tentýž člověk… dva vrazi na jednom v ostrově v rozmezí několika dní, to by byla moc velká shoda okolností. Řekl bych, že bychom se na to měli blíž podívat… šéfe?"
Konoe pokýval hlavou. "Rozhodně to nemůžeme nechat jen tak," prohlásil. "Musíme na tu vaši akademii někoho poslat." Zamyslel se. "To by možná nebylo tak špatné… O Tetsuyově smrti se zatím neví?" obrátil se na Gushoshina. Ten chvíli ťukal na klávesnici a pak zavrtěl hlavou. "Vypadá to, že se tělo nenašlo."
"Výborně," řekl Konoe. "V tom případě to uděláme takhle: Niwa se vrátí do školy jako normální student - nějakou výmluvu si už najde - a protože je to nováček a nemůžeme svěřit celé pátrání jen jemu samotnému, pojede s ním ještě někdo." Kývl hlavou směrem k Tsuzukimu a Hisokovi. "Vy dva."
Tsuzuki spolkl kousek dortu, na kterém si pochutnával, a trochu ukřivděně se zeptal: "Proč my?"
Konoe se zamračil: "Máš snad proti tomu nějaké výhrady?" Poté, co tázaný prudce zavrtěl hlavou, pokračoval: "Protože zapadnete. Hisoka se může vydávat za studenta a ty… třeba za lékaře, koneckonců, už sis to jednou zkusil. Nebo bys byl raději nový učitel?"
Na Tsuzukim bylo vidět, že mu není po chuti ani jedno, přesto mlčel. Problém nakonec vyřešil Gushoshin, který se na chvíli odtrhl od monitoru počítače, aby všem sdělil, že BL Academy si už podle všeho nového lékaře našla. "Jmenuje se Yoshizumi Hiroya a nastoupil prakticky okamžitě po Jinově smrti… takže Tsuzuki ze sebe bude muset udělat učitele."
Jin sebou při zmínce o Hiroyovi prudce trhl. Nastoupil na moje místo, pomyslel si. Ach, Hiroyo… ani nevíš, jak rád bych jel s nimi. Aspoň na chvíli tě ještě vidět... zaplašil myšlenky, které ho hrozily zaplavit, a soustředil se na to, co říká šéf.
"Takže domluveno," prohlásil právě Konoe. "Tatsumi se postará o informování ředitele školy a vy se zatím připravte. Vyrazíte co nejdřív. Nějaké otázky?"
Všichni dali najevo, že rozumí, a vydali se po své práci. Hon na vraha právě začal.

* * *

"Klid, nemusíte mi přece rozmlátit dveře," vyprskl Kazuki, když konečně otevřel. Poté se zlobně zadíval na Niwu. "Ty! To, že jsi King, neznamená, že nemusíš chodit do školy. Kde jsi sakra byl?" Niwa nasadil pohled přistiženého štěněte a provinile se zadíval do země. Kazuki si mezitím všiml dalších dvou mužů.
"A vy jste?" zeptal se už o dost mírněji. Tsuzuki se pokoušel tvářit oficiálně, když odpovídal.
"Asato Tsuzuki a Kurosaki Hisoka. Jsem si jistý, že jste obeznámen s naším příchodem na tuto akademii."
Kazuki očividně obeznámen byl, neboť přikývl a uvedl je do své kanceláře. Pak se zmateně obrátil na Niwu.
"A ty tady děláš co?"
Niwa se tázavě zadíval na Tsuzukiho, ale Kazukimu odpověděl sám.
"Potkal jsem pány venku a dovedl je sem. A taky mám dojem, že bude třeba je odvést do jejich pokojů."
Kazuki se podíval na Hisoku, který přikyvoval.
"Jsem si jistý, že bych to dokázal obstarat sám, ale proč ne."
Pokynul mužům, aby se posadili za stůl, a sám zasedl na své místo.
"Tak tedy... byl jsem nějakým záhadným způsobem dotlačen k tomu, abych vás přijal, přesto bych rád věděl, o co se zde jedná." Probodl Tsuzukiho zkoumavým pohledem a čekal na odpověď. Tsuzuki se ho však nezalekl.
"Jistě jste si vědom, pane řediteli, že se na vaší akademii odehrála jistá nemilá událost. Mám tím samozřejmě na mysli vraždu Matsuoky Jina. Naší povinností je tuto záležitost prošetřit. Jistě souhlasíte, že by bylo vhodné vraha dopadnout, než bude zabíjet znovu." Letmo se podíval na Niwu, který měl však ve tváři kamenný výraz.
"Jsme členy tajné vyšetřovací služby, jejíž název vám bohužel nemohu prozradit. Přesto doufám, že budete ochoten s námi spolupracovat."
Kazuki na něj chvíli zíral a pak se podíval na Niwu, jako by ho žádal pomoc.
"Mám dojem, že mi nic jiného nezbývá. Ale doufám, pánové, že nebudete naší akademii dělat ostudu."
Hisoka se v pozadí pohrdavě ušklíbl, ale nikdo si ho nevšímal.
"Můžete se spolehnout," odpověděl zdvořile Tsuzuki.
Kazuki si ho nedůvěřivě změřil pohledem, ale pak se raději obrátil k obrazovce svého počítače.
"Takže speciálně kvůli vám budou zahájeny hodiny kenda. Doufám, že máte dostatečné předpoklady pro vyučování tohoto předmětu."
Tsuzuki mlčky přikývl.
"A vy..." Kazuki se poprvé pořádně podíval na Hisoku. "Nejste na studium na Bell Liberty příliš mladý? Kolik vám je, patnáct?"
Hisoka se vztekle vymrštil ze židle, ale Tsuzuki ho pohotově chytil za ruku a stáhl zpět.
"Jsem si jistý, pane řediteli, že můj kolega bude výborným studentem vaší školy," ujistil ho Tsuzuki. Kazuki si ho ještě chvíli zkoumavě prohlížel. Zřejmě uvažoval o tom, jak se chlapec v jeho věku mohl dostat k tajné vyšetřovací službě.
"Výborně," ozval se nakonec. "Pokud je to vše, Niwa vás odvede do vašich pokojů."
Tsuzuki vstal a potřásl Kazukimu rukou. "Děkuji za vaši vstřícnost. Bylo mi potěšením vás poznat, pane Suzubishi." Kazuki jen pokýval hlavou.
Hisoka vstal ze židle a beze slova zamířil ke dveřím. Tsuzuki se vydal za ním.
"Kazuki, seber se," zasyčel Niwa. "Jestli máte s Keitou v posteli nějaké problémy, tak si to vyřešte mezi sebou." Ošklivě se ušklíbl a vyšel na chodbu za svými kolegy.
"Omluvte ho. Normálně je opravdu milý. Asi mu přítel v noci nedal." Sám se svému vtipu zasmál, ale Tsuzuki s Hisokou si ho příliš nevšímali.
"Je to idiot!" vztekal se zrovna Hisoka, v obličeji rudý jak rajče. "Měl jsem chuť ho uškrtit. Pitomý namyšlený parchant! Nechápu, jak jsi mohl být tak klidný."
"Hisoko, nemá cenu nechat se vytočit. Měl by ses naučit zachovat chladnou hlavu a brát věci s nadhledem," doporučil mu Tsuzuki klidně. Hisoka zrudnul ještě více a přidal do kroku.
"Je dost háklivý na svůj věk," vysvětlil Tsuzuki Niwovi šeptem. "Už nikdy nebude vypadat na víc než svých šestnáct a všichni se k němu chovají jako k dítěti. Musí to mít těžké." Soucitně se zahleděl na vzdalujícího se Hisoku.
"Nelam si s tím hlavu, asi se s tím musí srovnat sám," zamumlal Niwa chápavě. Pak se vzpamatoval ze zamyšlení a zrychlil. "Tak ho pojď dohnat, ať se tady ještě neztratí. Ukážu vám vaše pokoje."

* * *

"Takže, vážení. Cílem kenda je vycvičit a zušlechtit lidský charakter pomocí zásad Katana. Tak je potom člověk schopen milovat svoji zem a společnost, přispět k rozvoji kultury a napomoci míru a štěstí mezi lidmi." Při dalším nádechu však byl Tsuzuki přerušen.
"Promiňte, pane, ale tohle všechno přece víme," ozval se zezadu jeden ze studentů. Tsuzuki znejistěl a podíval se na Hisoku, který v sobě dusil smích.
"Víte...?"
"Samozřejmě, kendo se přece učíme od dětství," promluvil tentokrát černovlasý student sedící hned naproti. "Myslím, že bychom měli kendo trénovat."
Tsuzuki opět pohlédl na Hisoku, který se mezitím smíchy složil na zem.
"Jistě, trénovat..." zamumlal. Vstal a pokynul ostatním, aby vstali také.
"Tak tedy budeme trénovat. Odkliďte polštáře, prosím."
Žáci poslušně vstali a rozestavěli se po okrajích místnosti.
"Hlásím se jako dobrovolník, pane," vykřikl Hisoka s úsměvem. Tsuzuki se na něj nepříjemně zamračil. Bylo mu jasné, o co se pokouší. Tázavě se rozhlédl po ostatních, jestli neobjeví jiného zájemce. Všichni se však tvářili nedočkavě a těšili se na nadcházející zápas. Tsuzuki tedy neochotně přikývl a přešel spolu s Hisokou doprostřed místnosti.
"Hisoko, nedělej to!" šeptl rázně, ale Hisokův zlomyslný škleb ho ujistil o tom, že se soucitu nedočká.
Po minutě zápasu ležel Tsuzuki na zemi, Hisokovu botu na hrudi a jeho meč pod krkem. Studenti se pochechtávali a čekali, co bude dál. Tsuzuki se ohnal rukou a vstal.
"Takže jste to viděli, vážení. Rozdělte se do dvojic a začněte se základními technikami boje," přikázal Tsuzuki rozpačitě.
"Hisoko, já jsem tady učitel. Potřebuji mít nějakou autoritu. Nemohl by ses ovládat?" vynadal Tsuzuki Hisokovi, jakmile byli sami. Hisoka si jen odfrknul.
"Nemůžu za to, že jsi v kendu neschopný," odsekl a zadíval se na trénující. "Každý z nich by tě překonal."
Tsuzuki se urazil a po zbytek hodiny na Hisoku nepromluvil.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Morgana Ehran Morgana Ehran | 25. května 2008 v 0:54 | Reagovat

:)))))))))))))ty hádky miluju!

a vůbec to celé miluju:)))

2 Melodye Melodye | Web | 25. května 2008 v 11:53 | Reagovat

Skvělý.. prostě úžasný... už se moc těším na další...

3 Yumi Yumi | 25. května 2008 v 16:49 | Reagovat

Fakt super, miluju Niwu takže asi tušíte jakou mi tou povídkou děláte radost! :)

4 Allishka Allishka | 25. května 2008 v 18:06 | Reagovat

Jé, to jsme rády. Jo, s Niwou tam bude pár kawai scének, máš se na co těšit ;-)

Děkujem za chválu:-)

5 Soki Soki | 25. května 2008 v 20:30 | Reagovat

Ctu, ale nekomentuju, vim že se vam to nelíbí, nejsem vzorná :)) Ale už se musím ozvat: Na můj vkus to vkládáte příííliš pomaluuu :))

6 Allishka Allishka | 25. května 2008 v 20:53 | Reagovat

Jojo, warr, vkládáme pomalu, co s tím uděláme?

7 Allishka Allishka | 25. května 2008 v 20:54 | Reagovat

Jo moment... vždyť tohle jsme vkládaly dneska... co bys chtěla?? XD

8 warrion warrion | Web | 25. května 2008 v 20:54 | Reagovat

heh, broučku, to bych od tebe nečekala XD Mno, kdybys bejvala napsala ke druhý kapitole komentář, možná by tu třetí byla dřív XD (a stejně mě překvapuje, že to čteš... děláš mi radost :)))

9 warrion warrion | Web | 25. května 2008 v 20:55 | Reagovat

All, myslím, že tím byla myšlena ta týdenní pauza mezi druhou a třetí kapitolou XD No nevím, co s tím uděláme... jak se nám bude chtít

10 Allishka Allishka | 25. května 2008 v 21:04 | Reagovat

Ano, já to pochopila... ale že si stěžuje zrovna, když jsme přidaly XD Mno, čím víc bude komentů, tím častěj budou kapitoly, takže komentuj, drahá Sokinko, komentuj...

11 Soki Soki | 25. května 2008 v 21:20 | Reagovat

Ok, prvně se vyjádřím zde, když už sem začla :) Překvapivě pro mne mě děj zaujal :D Jenže bych takovýhle šťávičky potřebovala víííc a vííííc ^^

12 Morgana Ehran Morgana Ehran | 25. května 2008 v 21:59 | Reagovat

Soki, štávičky si užiješ až až, věř mi;)

13 Soki Soki | 26. května 2008 v 17:59 | Reagovat

Díky vyprávění od warr vím :p, jen to vaše přidávání je jak když žíznivýmu dáte chleba ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama